Může někdo zastavit dominanci Manchesteru City v anglickém fotbale? Na tuto otázku je těžké odpovědět. Ve skutečnosti však odpověď zní ano, ale nebude to vůbec snadné.

V posledních několika letech je běžné, že se o několika ligách v Evropě mluví jako o “farmářských ligách”. Tento termín se v podstatě používá jako hanlivý výraz, který kritizuje ligu za to, že není konkurenceschopná a neustále jí dominuje jeden tým. Hlavními viníky této “nálepky” jsou Bundesliga, Ligue 1 a Serie A.

Výraz “farmářská liga” si oblíbili zejména angličtí fanoušci, kteří se domnívají, že Premier League je o něco lepší než další soutěže, kde jsou vítězové víceméně známi ještě před začátkem sezóny. Není divu, že se o Premier League v současnosti mluví jako o nejsilnější a nejsoutěžnější lize na světě.

Před každou sezónou Premier League se hodně mluví o čtyřech nebo pěti rovnocenných favoritech, kteří věří, že mohou bojovat o první místo, což nás přivádí ke známé velké šestce. Jinde jsou někteří toho názoru, že pro nejvyšší soutěže ve Francii, Německu a Itálii je snadné tipnout mistry dopředu.

Manchester City však v posledních pěti sezónách získal čtyři tituly v Premier League a nelze si nepoložit otázku, zda se právě Premier League nestává onou farmářskou ligou. Kromě Liverpoolu, který Guardiolovým svěřencům v právě skončeném ročníku pořádně zavařil, zvítězili City nad třetí Chelsea o neuvěřitelných devatenáct bodů, a to už vypovídá o mnohém.

Od roku 2016, kdy se Pep Guardiola ujal vedení Manchesteru City, se z něj v Anglii stala ještě silnější dominantní síla a před začátkem každé sezony si můžete téměř s jistotou vsadit na jeho vítězství v lize. Citizens se však na samotný vrchol nedostali během jediného dne a my se podíváme na to, co mohou ostatní týmy udělat pro to, aby snížily náskok a ukončily monopol manchesterského celku z posledních zhruba deseti let.

Peníze, aneb alfa a omega

Guardiola samozřejmě sklízí spoustu chvály za to, že vybudoval tým, který je poměrně obtížné porazit, ale kolik týmů se může pochlubit takovou finanční silou, jakou mají Citizens? Když v roce 2003 převzal vedení klubu Abramovič, osud Chelsea se obrátil k lepšímu a v případě City tomu není jinak.

Pokud jde o úspěch Manchesteru City, není možné, aby se neobjevilo téma peněz. Nejbohatší kluby byly zpravidla vždy těmi nejúspěšnějšími a tento trend se v moderním fotbale každým dnem zvyšuje. Ve Francii tento trend nejlépe vystihuje PSG.

City se rozhodně neliší. Není žádným překvapením, že od roku 2008, kdy klub převzal šejk Mansúr, utratili více než kterýkoli jiný klub, přičemž obrovské částky byly vyplaceny za luxusní hráče, aby Guardiola získal kvalitu, která mu umožní zformovat neporazitelný stroj.

Co se týče financí, může se jim v Premier League přiblížit pouze Manchester United. Takovou moc mívala i Chelsea, ale po nedávné akvizici klubu Toddem Boehlym se nyní Blues nacházejí v přechodné fázi, což znamená, že už nemusí být tak štědří jako dříve.

Z takzvané velké šestky má největší finanční sílu Manchester City, což mu dává výhodu před soupeři ještě před tím, než liga vůbec začne. Newcastle by mohl být po nedávném převzetí saúdskoarabským veřejným investičním fondem posledním, kdo by ho mohl v tomto ohledu ohrozit. Budou však potřebovat ještě hodně času na to, aby se sladili a zavedli strategii.

To je jeden z hlavních faktorů, který by mohl City na nějakou dobu udržet na vrcholu, ale čím dříve se podaří snížit finanční sílu mezi nimi a ostatními týmy, tím menší bude jejich výhoda při štědrém rozhazování peněz na přilákání hráčů.

Mít stálý herní plán

Peníze mohou změnit osud klubu k lepšímu, ale investování peněz bez řádného řízení stejně skončí špatně. Zatímco mimo hřiště City těží z dojné krávy v podobě šejka Mansúra, na hřišti jim více prospívá španělský taktik Pep Guardiola.

Bývalý šéf Barcelony během svého působení ve Španělsku proslavil styl “tiki-taka” a podobný herní styl, tentokrát však pokročilejší, zavedl i v Manchesteru City. Manchester City je známý svými přihrávkami ve velké intenzitě a plynulým přechodem, který začíná zezadu, včetně brankáře.

Kromě City je Liverpool jediným dalším týmem v lize s vyhraněným herním stylem a není divu, že Reds v poslední době Guardiolovým svěřencům zdatně sekundují.

Právě stabilní herní plán je důvodem, proč se pod Guardiolou může několik hráčů zařadit na různé pozice, jednoduše proto, že stačí dodržovat daný plán. To jim pomohlo k náležité soudržnosti týmu a díky tomu pod Guardiolou ovládli hned 80 % zápasů.

Aby se podařilo zastavit “genialitu” City, musí si nyní více týmů Premier League vytvořit vlastní herní plány a držet se jich, což je obecně klíčem k úspěchu.

Správná šířka kádru na každé pozici

Kolikrát už jsme byli svědky toho, že týmy často trpěly poklesem formy kvůli zranění jednoho nebo dvou hvězdných hráčů? V případě Manchesteru City tomu tak není, protože každý hráč je víceméně hvězdou.

U City to není vždy jen o jednom hráči. Vezmeme-li v úvahu sezónu 2021/22, v Premier League se za Guardiolův tým trefilo dvakrát a vícekrát patnáct různých hráčů. Jejich nejlepším střelcem napříč všemi soutěžemi byl Riyad Mahrez s 24 góly, ale minimálně deset branek vstřelilo i pět dalších hráčů.

V ročníku 2020/21 Manchester City odehrál více než 10 zápasů bez svého nejlepšího hráče Kevina de Bruyneho, ale nijak mu to neuškodilo. Při jeho absenci se Ilkay Gundogan zvedl a ukázal, že má v kopačkách také kouzlo. Přítomnost Bernarda Silvy a Ilkaye Gundogana znamená, že City budou mít ve středu pole vždy jednoho kouzelníka, a to i bez svého hvězdného Belgičana.

Na křídlech je to opět až směšné, protože se mohou pochlubit dostatečnou kvalitou na to, aby několikrát nechali na lavičce hráče jako Raheem Sterling, Mahrez a Gabriel Jesus. Právě z tohoto důvodu si posledně jmenovaný možná vyhlédl odchod jinam, přičemž s Brazilcem je silně spojován Arsenal.

Pokud týmy dokážou posílit natolik, že se mohou pochlubit špičkovou kvalitou i na lavičce náhradníků, dostalo by to všechny do něčeho, co se blíží rovnosti. Bohužel se tento bod opět točí kolem peněz a ukazuje, jak moc se fotbal rychle začíná točit jen kolem zisku a komercializace.